Naháňka je vždy tou nejvhodnější příležitostí zavzpomínat na místní myslivecké bardy. Nejinak tomu bylo v čase mikulášském v obci Karle. Úspěšný lov korunovala notná dávka myslivecké latiny a historek, v nichž jako jedna z postav účinkoval dlouholetý a takřka legendární předseda Okresního mysliveckého spolku ve Svitavách pan Miroslav Matějka, uznávaný kynolog, organizátor, výborný člověk a kamarád. Teprve nedávno se se svou funkcí po neuvěřitelných třiceti letech rozloučil a jak u něj bylo zvykem, s čistým stolem. Když jsme o něm v mysliveckém kruhu nějaké to vlídné, veselé i hříšné slůvko utrousili nemohli jsme tušit, že o den později již Mirek nebude mezi námi. Zemřel v neděli šestého prosince 2020 ve věku nedožitých osmdesáti devíti let.
Vynikající celoživotní myslivec a kynolog se narodil dvanáctého února 1932 v Morašicích u Litomyšle. Nejspíše to byla blízkost lesů Loučenské tabule a skutečnost, že z Litomyšle pocházel legendární chovatel psů a spoluzakladatel naší stavovské organizace Karel Podhajský, co již v mládí výrazně ovlivnilo jeho touhu stát se myslivcem a vlastnit dobře připraveného loveckého psa. Přání se mu v běhu života naplnilo vrchovatě. Již jako šestnáctiletému studentovi Státního reálného gymnázia mu tatínek koupil štěně německého krátkosrstého ohaře a on svého Riga z Křepelníka úspěšně předvedl na jarních a podzimních zkouškách.
Miroslav ale nebyl zapálený jen pro loveckou kynologii, přírodu a les. Hodně sportoval, od žákovských let byl členem litomyšlského Sokola. Závodně hrál košíkovou a volejbal. Jako dorostenec získal v červnu 1948 bronzovou medaili v gymnastickém pětiboji na XI. Všesokolském sletu v Praze. V tanečním a dechovém orchestru gymnázia hrál také na housle a pozoun a v muzicírování pokračoval ještě na vojně a krátce po ní.
Jeho celoživotní plány studovat po maturitě lesařinu a myslivost na vysoké škole zbrzdila skutečnost, že byl společně s dalšími třiadvaceti studenty v září 1950 zatčen státní bezpečností, předán do soudní vazby v Chrudimi a jedenáctého října téhož roku jako mladistvý odsouzen ve vykonstruovaném politickém procesu s rektorem litomyšlské piaristické koleje a pedagogem gymnázia Ambrožem Stříteským na tři roky za údajné rozvracení lidově demokratického státu. Po dvaceti měsících byl propuštěn na svobodu. Absence vysokoškolského vzdělání ho proto doživotně odsoudila k práci zemědělského technika, později předsedy Zemědělského družstva Vendolí, což ale v žádném případě neznamenalo, že by svou práci nevykonával s láskou a vědomosti si nerozšiřoval sebevzděláváním. Navíc se v roce 1990 stal členem občanské komise pro odsun sovětské armády z muničního skladu v Květné u Poličky, kde žil.
K myslivosti se Mirek Matějka s nebývalou vervou vrátil v roce 1965, vykonával ji v Mysliveckém sdružení Karle. V roce 1970 pak s vyznamenáním složil vyšší odbornou zkoušku. To již měl chovnou stanici Ze Zadního háje a za sebou několik úspěšných odchovů „kraťasů“ a jezevčíků. Za téměř půlstoletí vycvičil desítky psů, vedl je na mnoha všestranných zkouškách, šestkrát na Memoriálu Karla Podhajského, zvítězil na Memoriálu Jindřicha Steinitze, dvakrát byl druhý na Memoriálu Františka Vojtěcha, ještě na prahu své osmdesátky, v roce 2010, byl druhý na Baldeckém poháru. S německým krátkosrstým ohařem Ron od Pramene Svratky se v roce 1973 stal celkovým vítězem XXXV. ročníku prestižního Memoriálu Karla Podhajského.
Mimořádný rozsah a kvalita jeho práce pro naši mysliveckou kynologii ho záhy přivedla mezi špičkové rozhodčí z výkonu nejen na regionální, ale i celostátní úrovni. Jako rozhodčí působil na desítkách zkoušek ohařů i barvářských zkoušek malých plemen. Jako vrchní rozhodčí působil dvakrát na Memoriálu Richarda Knolla, čtyřikrát na Memoriálu Karla Podhajského a dvakrát na Memoriálu Jindřicha Steinitze. Kvalitní a dobře připravení lovečtí psi, to byla nedílná součást jeho mimořádně plodného života a jeho velká láska. Jak sám vždy zdůrazňoval nikdy by bývalo nebylo možné dosáhnout předních kynologických met, nebýt ohromného pochopení a pomoci manželky, syna a dvou dcer při konkrétním praktickém odchovu štěňat i výcviku psích osobností.
Měl moc rád mladé lidi. Jako by v nich viděl sebe jako gymnazistu, vždy zapáleného pro svobodu a spravedlnost, překonávajícího serpentiny života a prahnoucího po poznání. Za léta, kdy působil jako lektor a zkušební komisař připravil ke zkouškám stovky adeptů. Předával jim nejen bohaté a praxí prověřené zkušenosti potřebné pro výkon práva myslivosti, ale především pokoru a lásku k etickým hodnotám naší tradiční myslivosti.
Jeho celoživotní práce pro českou myslivost byla postupně oceněna všemi stupni vyznamenání Za zásluhy o myslivost, v roce 2010 pak Čestným mysliveckým řádem Českomoravské myslivecké jednoty. Stal se rovněž čestným členem naší stavovské organizace. V roce 1998 obdržel Medaili sekce kontinentálních ohařů FCI ( Fédération Cynologique Internationale).
Miroslave, tvůj milý úsměv, vlídné slovo, pevný stisk ruky a erudované rady mně i mým mysliveckým druhům budou po tvém odchodu do svatohubertského nebe moc chybět. V našich vzpomínkách však zůstanou zakódovány navždy!
Oldřich KOUDELKA
Fotografie z Memoriálu Karla Podhajského 80. ročník rok 2018
fotografie poskytnul Jan Hlaváč, děkujeme
