AULICZEK Dominik ( * 1. 8. 1734 Polička – + 14. 10. 1803 Mnichov):
Nejprve v Praze studoval teologii, ale později odešel na malířská studia do litomyšlského ateliéru Františka Jiřího Pacáka, žáka Matyáše Bernarda Brauna. Další studia absolvoval ve Vídni, Paříži a Londýně. Vzdělání ukončil šestiletým pobytem na papežské výtvarné akademii v Římě.
Od roku 1762 pracoval v Nymphenburgu u Mnichova, kde se stal nejprve modelérem kurfiřtské porcelánky a poté až do odchodu na penzi v roce 1797 působil ve funkci inspektora – ředitele. Poslední léta života strávil na svém bavorském zámečku Massenhausen. Proslavil se zejména sochami antických bohů, ale rovněž návrhy a realizacemi figurálních skupin, loveckých motivů a zvěře. K nejznámějším patří Štvanice na jelena, Štvanice tura, Kůň a dva panteři, Divočáci, Umírající jelen či Kůň a lev. Mnohé z jeho prací jsou ozdobami sbírek Bavorského národního muzea a Loveckého muzea v Mnichově, u nás je možné jeho hliněné modely a porcelánové figurky s loveckými náměty spatřit ve sbírkách pražského Uměleckoprůmyslového muzea či na zámku v Hluboké nad Vltavou