Memoriál Miroslava Matějky - úvodní slovo
Okresní myslivecký spolek ve Svitavách ve spolupráci s Mysliveckým spolkem Švábenice, Mysliveckým spolkem Březina České Heřmanice a Městskými lesy Litomyšl se rozhodl uctít památku dlouholetého předsedy okresní organizace, významné osobnosti novodobé české myslivosti a předního kynologa Miroslava Matějky, uspořádáním soutěže nesoucí jeho jméno. Po úspěchu nultého ročníku, který se konal v září 2022 se I. ročník memoriálu Miroslava Matějky – všestranné zkoušky ohařů, uskuteční pod patronací pana Miroslava Krčila, DiS., radního Pardubického kraje v honitbách MS Švábenice, města Litomyšl a MS Březina České Heřmanice.
Miroslav Matějka se narodil 12. února 1932 v Morašicích. Nejspíše to byla blízkost lesů Loučenské tabule a skutečnost, že z Litomyšle pocházel legendární chovatel psů a spoluzakladatel naší stavovské organizace Karel Podhajský, co již v mládí výrazně ovlivnilo jeho touhu stát se myslivcem a vlastnit dobře připraveného loveckého psa. Přání se mu v běhu života naplnilo vrchovatě. Již jako šestnáctiletému studentovi Státního reálného gymnázia mu tatínek koupil štěně německého krátkosrstého ohaře a on svého Riga z Křepelníka úspěšně předvedl na jarních a podzimních zkouškách.
Nebyl ale zapálený jen pro loveckou kynologii, přírodu a les. Hodně sportoval, od žákovských let byl členem litomyšlského Sokola. Závodně hrál košíkovou a volejbal. Jako dorostenec získal v červnu 1948 bronzovou medaili v gymnastickém pětiboji na XI. Všesokolském sletu v Praze. V tanečním a dechovém orchestru gymnázia hrál také na housle a pozoun a v muzicírování pokračoval ještě na vojně.
Jeho celoživotní plány studovat po maturitě lesařinu a myslivost na vysoké škole zbrzdila skutečnost, že byl společně s dalšími studenty v září 1950 zatčen státní bezpečností a jedenáctého října téhož roku jako mladistvý odsouzen ve vykonstruovaném politickém procesu s rektorem litomyšlské piaristické koleje a pedagogem gymnázia Ambrožem Stříteským na tři roky za údajné rozvracení lidově demokratického státu. Po dvaceti měsících byl propuštěn na svobodu. Absence vysokoškolského vzdělání ho proto doživotně odsoudila k práci zemědělského technika, později předsedy Zemědělského družstva Vendolí, což ale v žádném případě neznamenalo, že by svou práci nevykonával s láskou a vědomosti si nerozšiřoval sebevzděláváním. Jako jistá politická satisfakce se pro něj v roce 1990 stala skutečnost, že byl členem občanské komise pro odsun sovětské armády z muničního skladu v Květné u Poličky, kde žil.
K milované myslivosti se vrátil v roce 1965, v roce 1970 složil vyšší odbornou zkoušku. To již měl chovnou stanici Ze Zadního háje a za sebou několik úspěšných odchovů „kraťasů“ a jezevčíků. Za téměř půlstoletí vycvičil desítky psů, vedl je na mnoha všestranných zkouškách, šestkrát na Memoriálu Karla Podhajského, zvítězil na Memoriálu Jindřicha Steinitze, dvakrát byl druhý na Memoriálu Františka Vojtěcha, ještě na prahu své osmdesátky, v roce 2010, byl druhý na Baldeckém poháru. S německým krátkosrstým ohařem Ron od Pramene Svratky se v roce 1973 stal celkovým vítězem XXXV. ročníku prestižního Memoriálu Karla Podhajského.
Praktická kynologie ho záhy přivedla mezi špičkové hodnotitele z výkonu nejen na regionální, ale i celostátní úrovni. Jako rozhodčí působil na desítkách zkoušek ohařů i barvářských zkoušek malých plemen. Jako vrchní rozhodčí působil dvakrát na Memoriálu Richarda Knolla, čtyřikrát na Memoriálu Karla Podhajského a dvakrát na Memoriálu Jindřicha Steinitze.
Měl moc rád mladé lidi. Za léta, kdy působil jako lektor a zkušební komisař připravil ke zkouškám stovky adeptů. Předával jim nejen bohaté a praxí prověřené zkušenosti potřebné pro výkon práva myslivosti, ale hlavně pokoru a lásku k etickým hodnotám naší tradiční myslivosti. Dlouhých třicet let zastával funkci předsedy Okresního mysliveckého spolku ve Svitavách.
Jeho celoživotní práce byla postupně oceněna všemi stupni vyznamenání Za zásluhy o myslivost, v roce 2010 pak Čestným mysliveckým řádem Českomoravské myslivecké jednoty. Stal se rovněž čestným členem naší stavovské organizace. V roce 1998 obdržel Medaili sekce kontinentálních ohařů FCI ( Fédération Cynologique Internationale).
Miroslav Matějka zemřel 6. prosince 2020 ve Svitavách. Nechť se Memoriál nesoucí jeho jméno stane nejen pokornou vzpomínkou na tohoto skromného, statečného člověka a myslivce, nositele nejlepších tradic české lovecké kynologie, ale pro nové generace chovatelů také možností tyto tradice rozvíjet a zvelebovat.
PhDr. Oldřich Koudelka