Novinky

MYSLIVECKÉ OSOBNOSTI SVITAVSKÉHO REGIONU – akad.mal. Julius Edvard Mařák

autor: | 01. 04. 2021 | MYSLIVECKÉ OSOBNOSTI SVITAVSKÉHO REGIONU

akad. mal. Julius Edvard Mařák ( * 29. 3. 1832 Litomyšl + 8. 10. 1899 Praha )

 Po absolvování litomyšlského gymnázia v roce 1847 byl v letech 1852 až 1853 studentem pražské Akademie výtvarných umění. Poté se zdokonaloval studiem v Mnichově.    

Po krátkém pobytu v Praze se v naději zlepšení existenčních i uměleckých podmínek odstěhoval v roce 1860 do Vídně. 

     Za krajinářskými studiemi, kreslením horských scenérií a lesních zákoutí často zajížděl na Moravu, Slovensko, do Dalmácie a tyrolských Alp. V tom čase vzniklo mnoho jeho stěžejních děl, např. lept Laně v lese (1861), uhlokresby Čtvero ročních období (1868) či oleje Čapí sněm (1868), Dub v lese (1867) či Liška na číhané (1869). 

     Ve vlasti začal být uznáván až v osmdesátých letech, kdy v letech 1882 – 1883 maloval devět obrazů do předsíně královské lóže v pražském Národním divadle, v nichž zpodobnil mýtická místa naší historie. Jeho tvorba dosahovala vrcholu oleji Lesní interiér s jelenem (1880), Lesní interiér s laní (1880), Interiér lesa se střelenou srnou (1884), Jitro v bukovém lese (1886) či Píseň lovcova (1887). 

     V roce 1887 byl povolán do Prahy, aby nastoupil místo profesora krajinomalby na Akademii. Z jeho školy vyšla řada skvělých malířů, jako byli Antonín Slavíček, Stanislav Lolek či Alois Kalvoda. V letech 1891 – 1892 namaloval rozměrný olej Prales. Jeho posledním monumentálním dílem je pak cyklus osmi lunet a triptychů zobrazujících české hrady, zámky a památná místa, které jsou umístěny v ochozech Národního muzea v Praze (1896 – 1898). 

     Jeho tematicky vyhraněná tvorba zabývající se lesem nemá u nás obdoby. Myslivcům je pak zvláště blízký tím, že neopomněl les na svých kresbách a barevných kompozicích oživit zvěří, ať už na sluncem ozářené pasece, nebo v sešeřelém interiéru hlubokého lesa. 

     Pohřben je na památném Vyšehradském hřbitově.